30. ledna 2010 kandiduji (opět) na předsedu SOS

Autor: Pavel Rytíř <(at)>, Téma: Politika - SOS, Vydáno dne: 24. 01. 2010

Na celostátní konferenci SOS 30. ledna 2010 v Praze chci kandidovat na funkci předsedy Strany pro otevřenou společnost. Předsedou SOS jsem se stal poprvé v roce 2006. Původně mělo moje volební období (a mé působení ve funkci) končit po komunálních volbách 2010, ale konference SOS ve Strašicích se rozhodla vypsat volby dříve.
Tímto článkem se představuji zejména novým členům SOS, kteří její řady rozšířili v roce 2009. Často se v něm odvolávám na jiné články na svém - zatím nedopsaném - webu.
Článek nepomohl, zvolen jsem nebyl.

Pavel Rytíř se představuje Pár slov o sobě
Narodil jsem se 15. října 1949 v Hradci Králové, kde od té doby bydlím (s přestávkami na vystudování vysoké školy a absolvování základní vojenské služby).

Od roku 1973 jsem ženatý (manželka Stanislava) a mám dvě dospělé dcery - Kristýnu (1974) a Bohdanu (1976), obě úspěšně absolvovaly studium práv. Mám čtyři vnučky: dvojčata Luisičku a Olinku (2004), Barušku (2004) a Helenku (2009). (fotky vnuček z let 2004 - 2005 zde, tam ještě bez Helenky).

Vzdělání

Po devítileté ZDŠ (1956 - 65) jsem absolvoval obchodní akademii - tehdy SEŠ J.P. Hradec Králové (1965 - 1969). O trochu více v nedopsaném článku na mém webu zde.
V letech 1969 - 1974 jsem vystudoval VŠE Praha (obor ekonomika průmyslu na fakultě výrobně-ekonomické). Diplomová práce: Využití samočinného počítače při operativním řízení v n.p. Texlen, Trutnov. Jako vývojář IT jsem absolvoval desítky kurzů a seminářů, většinu pravda v minulém století.

Zaměstnání a podnikání

Nepočítám-li prázdninové brigády, mé první zaměstnání začalo 1. 7. 1974 v EOÚ Orgatex, Česká Skalice jako analytik, velmi rychle jako programátor-analytik. Od 1. 4. 1982 jsem byl vedoucí systémové analýzy ZVT ČSAD Chlumec n. C. Od 1. 1. 1989 do 31. 12. 1990 jsem byl "zpět" v s. p. Orgatex, Hradec Králové opět jako programátor-analytik.
18. 9. 1990 jsem spoluzaložil ORTEX spol. s r.o., Hradec Králové (1/3 vkladu, nyní základní kapitál 4,2 mil. Kč), kde jsem se stal jednatelem, autorem klíčového software Orsoft (a Orsoft-RADNICE). V poslední době už nepůsobím jako autor, ale jako informatik. Účastním se také na činnosti sesterských a dceřinných společností skupiny ORTEX. ORTEX zaměstnává v posledních patnácti letech okolo sedmdesáti zaměstnanců a dosahuje obratu přes 50 mil. Kč ročně, jen na dani z příjmu odvedl do státního rozpočtu přes 15 mil. Kč.
Svou profesionální kariéru popisuji v bodech zde .

Publikační činnost

Napsal jsem faktografickou část knihy Snění o otevřené společnosti (Nováček, Rytíř, Žák; 2008), desítky svazků a článků v oblasti IT (úvodní a prováděcí projekty, programovou dokumentaci, provozní a uživatelské příručky, metodické články). O mé publikační činnosti "tištěné" i "webové" si více můžete přečíst v článku na mém webu >>> .

Politika

O politiku se víceméně zajímám od šedesátých let. Srpnová okupace 1968 znamenala, že politické angažmá (oficiální) nebylo pro slušné lidi. Pro "veřejné" působení mi zbyl pouze sport.

Své působení v listopadu 1989 jsem popsal např. zde a v bodech zde . Občanské fórum individuální členy nemělo, kdo v něm chtěl pracovat, pracovat mohl.

V roce 1991 jsem podal svou jedinou přihlášku do politické strany resp. hnutí - do Občanského hnutí. V něm jsem zůstal až do roku 1997, i když se mezitím přejmenovalo resp. sloučilo s LSNS a sloučená strana se opět přejmenovala. Více o tom píši zde .
Nakonec jsem ale v roce 1997 z ČSNS vystoupil, spolu s bývalými OH_áky jsem se zúčastnil debat o možnostech další vzájemné spolupráce a o možnostech působení v komunální politice. Na památné schůzce v "Bílém domě Prahy 7" jsem také hlasoval pro ustavení politické strany s názvem Strana pro otevřenou společnost (návrh názvu pochází z Olomouce podle Sdružení pro otevřenou společnost). Přece jenom se jevilo jako jednodušší sehnat v celé ČR 1000 podpisů, než jich v Hradci Králové shánět před každými komunálními volbami skoro 7000.

Ve Straně pro otevřenou společnost

Asi proto, že jsem byl "ve věci Strany pro otevřenou společnost" aktivní a že jsem měl tehdy přístup k internetu, stal jsem se jedním ze členů petičního výboru pro založení strany a spoluorganizátorem "sběru podpisů". Také jsem mezi hradečáky sehnal přímo nebo přes politické přátele skoro 150 podpisů, které spolu s dalšími z Olomouce, Pardubic, Prahy a Plzeňska znamenaly možnost registrace strany a svolání ustavující konference (tehdy se ovšem jmenovala "valná hromada"). Do OS (to byla tehdy zkratka strany, neboť zkratka SOS "byla obsazena") jsem nepodával přihlášku. Stal jsem se jejím členem jako účastník té valné hromady 4. 4. 1998. Více o tom je ve zmíněné knize Snění o otevřené společnosti.
Se vstupem do SOS jsem také vyřešil otázku, zda budu více pracovat na své politické kariéře nebo zda budu více pracovat na úspěších SOS a jejich kandidátních listin. Zvolil jsem druhé a mohu se cítit spoluodpovědný za solidní výsledky, kromě úspěchů i za neúspěchy. O tom dále. Od začátku jsem byl příznivec přístupu, kdy straníci pracují pro druhé a kdy postavení ve straně nemá vliv na místo na kandidátní listině.

Komunální politika, Hradecký demokratický klub

V komunálních volbách 1998 kandidoval Hradecký demokratický klub poprvé jako sdružení nezávislých kandidátů a SOS. Od té doby ještě dvakrát. Byl jsem kandidátem na obtížně volitelném místě, hlavně jsem po celou dobu organizoval schůzky HDK (vždy před schůzí zastupitelstva), obsluhoval web HDK, přijímal a rozesílal klubovou poštu, podílel se na přípravě a realizaci volebních kampaní, sestavení volebního programu, povolebním vyjednávání až po účast na sestavení a redakci koaličních smluv. Samozřejmě také na formování stanovisek HDK ať již pro Zastupitelstvo nebo "jinam". Zastupitelem jsem se ovšem nikdy nestal.

Vše o HDK najdete na webu, o který se starám www.hdkhk.cz (nebo v jeho archivních částech). Hradec Králové je vedle Liberce jediné statutární město, kde kandidátní listina s účastí SOS získala od roku 1998 vždy zastupitele. HDK si vždy zaplatil volební kampaň z prostředků svých kandidátů a příznivců (nejvyšší příspěvek z prostředků kraje v roce 2006 činil 15 tis. Kč, stejně jako pro SOS Náchod).
Jako krajský předseda, později místopředseda a předseda SOS jsem samozřejmě také pomáhal s formalitami (a někdy i kampaní) řadě komunálních volebních stran jak v našem kraji, tak v krajích dalších.

Krajské volby, Volba pro kraj

Patřil jsem k těm, kteří prosazovali účast SOS v prvních volbách do krajských zastupitelstev. V našem kraji neměla SOS šanci na úspěch sama, vždy jsme utvořili koalici s VPM, v roce 2004 i s Evropskými demokraty. Stejně jako v komunálních volbách jsem se za SOS zúčastnil sestavení kandidátních listin, tvorbě volebních programů, přípravy a realizace volební kampaně, údržbou webu a v letech 2004 - 8 distribuci materiálů zastupitelstva, komisí a výborů členům stran koalice. Vše o koalici Volba pro kraj najdete na www.volbaprokraj.cz (a na archivních odkazech).
Vzhledem k tomu, že zatím většina státního příspěvku, který za své volební výsledky získala SOS, byla za krajské mandáty, může se nynější KO SOS v kraji Královéhradeckém a Pardubickém pochlubit tím, že dostala z rozpočtu SOS méně, než do něj "prostřednictvím" mandátů přispěla.

Další o mém členství v SOS

V SOS jsem byl postupně "přímo voleným členem" VV SOS (od vzniku SOS), od roku 2002 místopředsedou, od roku 2006 předsedou SOS. Celkem jsem už byl předsedou zvolen třikrát. Trochu více o mém působení v SOS si můžete přečíst v článku zde (i když zatím pouze v bodech).

Co si ode mne můžete přečíst a co vidět

Za SOS, Volbu pro kraj a HDK jsme vystupoval na řadě tiskových konferencích, zúčastnil se několik pořadů v ČT24, publikuji na řadě webů, o některé se i starám (jako redaktor, někdy i administrátor).
Pro jakou SOS chci pracovat

Když jsem se na dubnové konferenci 2008 v Pardubicích podruhé ucházel o funkci předsedy, předložil jsem delegátům svou představu - přečíst si ji můžete zde . Přihlásil jsem se k ní i v prosinci 2008 na konferenci v Litvínově. Ani dnes se od ní nemusím příliš odchýlit. Pravda, některé věci se nepodařily, dosažení některých je dokonce mnohem obtížnější dnes než před dvěma lety.
Pro ty, kteří nechtějí číst odkazy vypisuji svou tehdejší představu o SOS:

V návaznosti na končících deset let si představuji SOS jako stranu:
  • Samostatnou, s heslem „Koalice ne integrace“,
  • Středovou, žádné béčko Zelených, ale klidně stranu, která pomáhá malým pravicovým stranám k integraci mimo ODS,
  • Informující, která poskytuje všem svým členům a příznivcům všechny informace, a partnerům a veřejnosti maximum sdělitelných informací,
  • Znějící uvnitř mnoha hlasy, navenek však hlasem jedním, kde úspěšnější pomáhají méně úspěšným, kde zkušení pomáhají začátečníkům a kde nezkušení inspirují zkušené,
  • Internetovou, která si informace posílá a zveřejňuje pomocí internetové pošty a webů,
  • Nezadluženou, která střízlivě hospodaří, používá státní příspěvky opravdu na politickou činnost – tj. na volební kampaně a podporu svých zastupitelů, členům výborů a komisí.
  • Budovanou zdola nahoru, stavící na dobrých výsledcích v obcích a krajích.
  • Patřící do Evropské demokratické strany a její frakce v Evropském parlamentu
  • Pracujících straníků, úspěšně kandidujících nestraníků a spokojených voličů,
  • Zastoupenou více krajskými zastupiteli než v roce 2004,
  • Nominující poslankyni či poslance Evropského parlamentu, člena Evropské demokratické strany,
  • Nominující senátorky a senátory Senátu PČR, kteří sami mohou ustavit v roce 2010 Klub otevřené demokracie,
  • Nominující poslankyně a poslance Poslanecké sněmovny PČR.
Dopustím se parafráze volebního hesla Občanského fóra ve volbách roku 1990 – Strany jsou pro straníky, SOS je i pro nestraníky.

Jsem přesvědčen, že jsem se neodchýlil od výše uvedené představy.
Bohužel stojí před SOS nový úkol. Vnitřní konsolidace. K tomu může pomoci pouze dodržování Stanov, dodržování Programu a hlavně otevřené jednání v orgánech SOS a mezi členy SOS. Plnění usnesení orgánů a rozhodnutí RaRK. Naopak k tomu nepřispěje pletichaření. Ani zákulisní přípravy změn, které jsou do poslední chvíle před "nezasvěcenými" utajovány. V dnešních problémech nejsem nezaujatý. Těžko mi ale někdo může vyčítat, že jsem se neplnil usnesení orgánů SOS a že jsem učinil něco, k čemu jsem neměl mandát konference, výkonného výboru či předsednictva SOS. Také jsem nikdy neventiloval vnitřní problémy SOS navenek.

Co pro SOS můžu udělat, co nabízím


Moje představa v dubnu 2008 o roli předsedy SOS byla následující:

Mohu-li si vybrat formulaci, pak nechci stranu řídit, ale chci straně sloužit. Se svým jménem koneckonců mohu nabídnout heslo „Ich diene (Sloužím)“ připisované Janu Lucemburskému. A to prosím bez toho, že bych zatěžoval zemskou pokladnu.
Budu-li zvolen, můžete od svého předsedy očekávat v příštích volebním období:
  • Provádění všech usnesení (konferencí, VV i předsednictva), včetně těch, proti kterým jsem hlasoval,
  • Otevřené a jasné vyjadřování dovnitř strany, při respektování kompetence příslušných orgánů strany,
  • Ke straně loajální vyjadřování navenek,
  • Stejné vyslechnutí názorů a návrhů členů strany i těch, kteří za stranu „pouze“ kandidují nebo ji ve volbách podporují,
  • Účast na jednáních s dalšími politickými stranami, je-li naděje, že to pomůže splnit výše uvedené představy, udržování vysokého koaličního potenciálu SOS,
  • Práci pro SOS bez nároku na odměnu,
  • Spolupráci na webu SOS a přispívání na něj,
  • Po podzimních volbách 2008 návrh na nové volby vedení SOS tak, aby již mohlo připravit účast SOS ve volbách do Evropského parlamentu a funkční období ukončilo účastí SOS ve volbách do PS PČR 2010 a v komunálních a senátních volbách 2010.
Naopak nepředpokládám, že bych vedl nějakou z příštích kandidátních listin SOS. Získá-li SOS další mandáty v Českém nebo Evropském parlamentu, budu spolupracovat na přiměřené profesionalizaci strany a úspěšné práci a spolupráci za SOS zvolených straníků i nestraníků.

Moje "nabídka" je neměnná. Stále si myslím, že mohu SOS nabídnout své služby, své znalosti a zkušenosti. S důrazem na slovo služba. A to větší služby pro ty, kteří získali hlasy voličů než služby pro ty, kteří získali pouze hlasy členů SOS. Je samozřejmě právem delegátů konference, aby považovali mé služby, mé znalosti a zkušenosti pro předsedu SOS za více nebo méně důležité, než služby, znalosti a zkušenosti ostatních kandidátek a kandidátů na předsedu SOS.

Na závěr ještě dvě doplňující informace:
  • Můj zdravotní stav je snad odpovídající věku (bohužel nadváha a chronický kašel). Ovšem od roku 1991 jsem nestrávil ani den na nemocenských dávkách.
  • Moje majetkové poměry jsou docela uspokojivé, takže mohu opět slíbit, že v případě zvolení nebudu požadovat žádnou odměnu za výkon funkce předsedy SOS, tak jako jsem dosud nepožadoval a nedostal za práci pro SOS ani korunu. Naopak jsem věnoval přímo nebo nepřímo SOS desítky tisíc korun, nejvíce samozřejmě na financování regionálních kandidátních listin s účastí SOS.

    • Děkuji Vám, že jste můj text dočetli až sem. Věřím, že předsedu SOS zvolíte po důkladné úvaze. Budu-li tím předsedou opět já, budu poctěn.

    Hradec Králové, 24. 01. 2010 - Pavel Rytíř

    Zodpovím Vám dotazy zaslané na adresu: rytir@stranaos.cz. Samozřejmě odpovím i na dotazy v komentářích pod článkem, budou-li k věci a nebudou-li v rozporu s ochranou osobních dat (nejen mých).